Co jsme již udělali?

Projekt Clairo Ostrava byl zahájen v listopadu 2018. Během následujících šesti měsíců iniciační fáze projektu došlo na straně projektových partnerů k realizaci přípravných aktivit. Na konci roku 2018 navštívil tým expertů složený ze zástupců VŠB, UPOL a SUO vybranou lokalitu a zmapoval zeleň vyskytující se v oblasti tvořenou zejména jehličnany a náletovými dřevinami. Zároveň tým provedl sběr a analýzu vzorků rostlin. Důvodem bylo podchycení zeleně v původním stavu.

Další přípravné aktivity byly realizovány Institutem environmentálních technologií VŠB, který se v projektu zaměřuje na senzorovou měřící techniku umožňující sledovat kvalitu ovzduší online přímo mezi zelení. Během šestiměsíční iniciační fáze vytvořil pracovní analytický tým VŠB rešerši vhodných metod měření znečisťujících látek v ovzduší. Zároveň definoval požadavky na senzorovou techniku, přenosy dat a hodnocení naměřených koncentrací. Proběhlo také několik technických jednání zaměřených na umístění a způsob instalace senzorů včetně jejich napájení. Senzory budou využívat solární energii a budou umístěny na vytipovaných místech na tyčích s betonovým základem.

Univerzita Palackého v Olomouci se v rámci iniciační fáze projektu věnovala přípravě stimulujících látek na míru rostlinným druhům a podmínkám, ve kterých se nacházejí. Díky speciálně vytvořené zálivce obsahující biostimulanty a fytohormony dokážou rostliny čelit takovým stresovým faktorům, jako je například sucho, zasolení půdy či vysoké koncentrace těžkých kovů.

Pracovníci Slezské Univerzity v Opavě se během iniciační fáze věnovali analýze vlivu zeleně na disperzi a depoziční tok látek znečišťujících ovzduší. Současně univerzita připravovala podklady pro založení online databáze rostlin.

Úlohou Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínské Slezsko a SOBIC bylo během iniciační fáze připravit podklady k prvnímu marketingovému průzkumu, který bude mít jak informační, tak propagační formu. První průzkum bude probíhat od září do prosince roku 2019. Jeho součástí nebude pouze dotazník, ale bude také obsahovat informace o vlivech znečištění ovzduší. Účastníci průzkumu budou mít mimo jiné možnost diskutovat, jak mohou k lepší kvalitě ovzduší přispět osobně.

Posledním partnerem projektu Clairo je Moravskoslezský kraj, který v období iniciační fáze projektu realizoval intenzivní jednání týkající se způsobu vyplacení dotace jednotlivým partnerům pokrývající jejich podíl spolufinancování. Dále také probíhala jednání k připomínkování Dohody o partnerské spolupráci, kdy následně rada kraje dne 26. 3. 2019 rozhodla o uzavření této dohody. V současné době probíhají interní konzultace týkající se výběru měst pro pilotní měření.

Vydáváme první Clairo zpravodaj. Přečtěte si více o tom, co se podařilo v úvodní části projektu a jaké iniciační aktivity máme již za sebou. Jak se podařilo zapojit právě Ostravu do projektu vyhlášeného přímo Evropskou komisí? Které instituce jsou zapojeny do projektu? Více se dozvíte v následujících článcích.

Město Ostrava se zapojilo do projektu Clairo

Z jakých aktivit se projekt skládá?

Kdo je součástí projektu?

Co jsme již udělali?

Více než pět desítek milionů korun z evropských fondů získá Ostrava na projekt, který má pomoci zlepšit ovzduší ve městě. Stává se tak prvním městem v republice, které získalo grant z komunitárního programu Evropské unie. Program, ze kterého dotace přijdou (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě a nese s sebou značnou prestiž.

„To, že jsme získali grant pro podporu nejinovativnějších projektů v Evropě jako první město v republice a teprve čtvrté ve střední Evropě je skvělým vysvědčením pro Ostravu i celý region.  Těší mne, že se projekt týká tématu pro naše město zcela zásadního, kvality ovzduší. Metoda využití stromů a zeleně k záchytu vzdušných nečistot takto inovativním způsobem je velice zajímavá – a přitom přirozená,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura.

Na projektu se významně podílí také Moravskoslezský kraj, který zpracovával žádost o dotaci a spolu se Statutárním městem Ostrava se na něm finančně spolupodílí. „Ne nadarmo nese Moravskoslezský kraj titul Smart Region. V dnešní době je využívání nejmodernějších technologií a inovačních metod nepostradatelné. Máme-li nějaké ambice a cíle, bez odvážných projektů se neobejdeme. Postupy, které bude projekt Clairo využívat, jistě přinesou výsledky, po kterých už dlouho voláme všichni. Jsem rád, že máme silné partnery, se kterými se nám podaří podniknout další kroky k tomu, aby se nám všem v Moravskoslezském kraji lépe dýchalo,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák.

Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. Využije pokročilé a inovativní výpočty na záchyt nečistot na základě využití prostorových dat místního proudění vzduchu. Dalším inovativním prvkem projektu CLAIRO je zvyšování odolnosti vysazených rostlin speciálním ošetřením. Vybraná zeleň bude vysázena za odborného dozoru Slezské univerzity v městském obvodu Radvanice a Bartovice.  Data budou vyhodnocována průběžně přesným měřením znečištění, což bude mít na starost Vysoká škola báňská v Ostravě. Zeleň bude ošetřována speciálními zálivkami, vytvořenými ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, snižujícími vliv vnějšího prostředí na kondici zeleně a zlepšující obecně její stav.

Rozpočet projektu CLAIRO bude přibližně 65 milionů korun, dotace z evropských fondů představuje 52,7 milionů korun. Ostrava projekt realizuje ve spolupráci s projektovými partnery Moravskoslezský kraj, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Výsledky se budou využívat nejen na území města Ostravy, ale i v nadnárodním měřítku na evropské úrovni.

Vítejte ve WordPressu. Toto je váš první příspěvek. Můžete ho upravit, nebo smazat a postupně pak začít s tvorbou vlastního webu.