Zajímají se obyvatelé ostravské aglomerace o stav ovzduší? Co by byli sami ochotni udělat pro jeho zlepšení? A uvítali by nové způsoby výsadby zeleně, například formou zelených fasád nebo střech? V rámci průzkumu pro projekt Clairo jsme oslovili celkem 602 respondentů s cílem zjistit, jak lidé vnímají životní prostředí a zda by kvůli němu byli ochotní změnit svůj životní styl.
Z výzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel ostravské aglomerace se o ochranu ovzduší aktivně zajímá a považuje ji za důležité téma. Naopak spokojenost s kvalitou ovzduší je relativně nízká. Pouze 2,7 % odpovídajících je se stavem ovzduší velmi spokojeno. Na zhoršenou kvalitu ovzduší má podle respondentů největší vliv průmysl, nejmenší pak lokální topeniště. Zároveň pouze čtvrtina dotázaných si myslí, že současný stav ovzduší je lepší, než byl před 10 lety. O pět procent více lidí si dokonce myslí, že je současný stav ovzduší horší, než před 10 lety. Největší počet dotázaných si pak myslí (41,5 %), že je současný stav podobný se situací před 10 lety.
Mírná nadpoloviční většina oslovených respondentů je ochotna aktivně přispět ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí ve svém regionu (58,5 %). Téměř 18,3 % dotázaných uvedlo, že využívá ekologické vytápění, 42,9 % dotázaných pravidelně využívá veřejnou nebo sdílenou dopravu a 71,4 % dotázaných nespaluje domovní odpad.
Výsadbu zeleně podporuje 86 % respondentů. Více než 80 % respondentů je přesvědčeno o tom, že skladba a struktura vysazované zeleně může mít vliv na ovzduší. Tři čtvrtiny dotázaných by také uvítaly nová řešení výsadby ve městech, například formou vertikálních zahrad, zelených fasád nebo střech.
Výzkum také zjistil, že skoro desetina obyvatel ostravské aglomerace vážně zvažuje se kvůli zhoršenému stavu ovzduší z regionu odstěhovat. Dalších 16,3 % na stěhování pomyslelo, ale nejsou si tímto krokem jisti. Celkem tedy čtvrtina obyvatel zvažuje přestěhování se kvůli kvality ovzduší. Ačkoliv lidé o stěhování uvažují, více než 37 % dotázaných uvedlo, že je v souvislosti s ovzduším nic neomezuje nebo netrápí (např. zdravotní omezení, pohyb venku).
Od poloviny října do poloviny listopadu 2019 tazatelé oslovili celkem 602 respondentů – 294 mužů a 308 žen starších 18 let. Vybraní respondenti pocházeli z největších měst v kraji a jejich okolních obcí. Jednalo se o města jako Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Opava, Hlučín, Ostrava a Třinec.
Výsledky průzkumu budou podkladem pro zpracování studie, která se zaměří zejména na část spojenou s ochotou obyvatel změnit návyky chování a aktivně přispět ke zlepšení stavu ovzduší úpravou životního stylu. Průzkum i navazující studie budou k dispozici městům a obcím v Moravskoslezském kraji pro využití při přípravě strategických dokumentů a konkrétních aktivit s cílem zlepšovat kvalitu ovzduší.
More information in English.
Minulý týden byla v Třinci zahájena instalace měřících senzorů. Ty budou po dobu několika měsíců monitorovat vývoj koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v místech jejich největšího výskytu. Instalace měřících jednotek a zahájení měření ve vybraných pilotních městech znamená posun k další fázi projektu, která umožní získat důležité informace o stavu ovzduší v dalších velkých městech v Moravskoslezském kraji.
Vědci z VŠB-TUO ve městě instalovali 3 měřící senzory. Ty se nachází ve výšce přibližně tří metrů a jsou napájeny solárním panelem. Výběr lokalit pro měření neproběhl náhodně; senzory byly umístěny v místech nejsilnějšího znečištění ve městě, a to v okolí významných dopravních toků a uzlů. Mezi nejvhodnější lokality z hlediska koncentrace emisí byly vybrány ulice Frýdecká, Jablunkovská a zastávka Třinec – Koňská. Protože budou senzory sbírat data od začátku prosince 2019 do konce srpna 2020, bude možné získat údaje o vývoji koncentrací polutantů jak během topné, tak netopné sezony. Naměřená a vyhodnocená data pak bude možné sledovat na webové stránce Clairo prostřednictvím mapového portálu.
Sledování stavu ovzduší ve vybraných pilotních městech je pro projekt jednou z klíčových aktivit. Díky přesnému měření bude možné za odborného dohledu univerzitních expertů vybrat rostliny nejvhodnější pro městskou výsadbu s ohledem na jejich schopnost pohlcovat škodliviny z ovzduší. Měření v pilotních městech tudíž umožní navrhnout doporučení pro budoucí koncepci městské zeleně odpovídající místním klimatickým podmínkám.
Dalšími vybranými městy pro pilotní měření je Opava, Frýdek-Místek, Karviná, Havířov a Rychvald.
More information in English.
Je téma ovzduší pro obyvatele Moravskoslezského kraje důležité? Jak lidé hodnotí kvalitu ovzduší ve svém okolí? Odpovědi na tyto i další otázky budou prostřednictvím dotazníku zjišťovat naši tazatelé, kteří se v ulicích ostravské aglomerace objeví v polovině října.
Jedním z cílů dotazníkového průzkumu je zjistit, zda jsou lidé v regionu ochotni pro zlepšení ovzduší změnit svůj životní styl a pokud ano, jak konkrétně. Využili by ekologické vytápění, cestovali častěji veřejnou dopravou nebo se podíleli na výsadbě zeleně? Dalšími otázkami se tazatelé budou snažit najít odpověď, jak moc je pro obyvatele důležitá zeleň v jejich okolí a zda by do budoucna přivítali nová řešení typu vertikálních zahrad, zelených fasád, zelených střech a podobně, případně se na nich finančně či vlastní výsadbou podíleli.
Během průzkumu získají respondenti podrobné informace o zdrojích znečištění ve svém okolí, ukázky různých variant městské zeleně, informaci o projektu Clairo a významu skladby i způsobu výsadby, které mohou ovlivňovat nejen kvalitu ovzduší, ale také zmírnění dopadů klimatických změn.
Dotazník bude vyhodnocen a jeho závěry budou zveřejněny na našem webu.
More information in English.
Měřící přístroje byly instalovány a tímto krokem se zahájila první významná fáze projektu. VŠB – Technická univerzita Ostrava umístila do oblasti poblíž hutnického areálu měřící přístroje nové generace, které umožní sledovat naměřené koncentrace znečisťujících látek v ovzduší, především benzo(a)pyrenu, on-line bez potřeby provádění dalších složitých analýz v laboratoři, a to je oproti standardnímu procesu měření velký pokrok kupředu.
Senzorické jednotky byly upevněny na ocelové tyče do výšky 4 metrů a díky napájení ze solárních panelů jsou energeticky soběstačné. Výběr monitorovaných látek souvisí s všeobecně diskutovaným znečištěním ostravského ovzduší. Měřící přístroje sledují vývoj koncentrací suspendovaných částic (aerosolu) ve frakcích PM1, PM2.5 a PM10, dále NO2, O3 a organických látek typu VOC (těkavé organické látky) a PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). Každých 5 minut se naměřené koncentrace odešlou na centrální stanici v areálu technické univerzity. Neboť vzniklá databáze bude obsahovat tisíce řádků, pro zpracování dat se využije kapacity superpočítače z národního superpočítačového centra IT4Innovations. Důležité je také kontrolní měření v počáteční fázi ověřující správnost údajů – to zajistí laboratoře Institutu enviromentálních technologií (IET).
Inovativní senzory umožní získat důležité údaje o vývoji koncentrací monitorovaných látek za téměř 8 let, protože budou v lokalitě umístěny před, při i po výsadbě nové zeleně. Výsadba zeleně tvoří další dílčí část projektu, a protože k ní dojde až v březnu 2021, získá se dostatek času na sběr a analýzu dat napříč všemi ročními obdobími a za odlišných klimatických podmínek, což bude zásadní pro vytvoření struktury a kompozice výsadby.
Díky přesnému měření bude možné za odborného dohledu Slezské univerzity v Opavě vybrat rostliny nejvhodnější pro městskou výsadbu s ohledem na jejich schopnost pohlcovat škodliviny z ovzduší a nejen to, rovněž jejich rozmístění v městském prostředí může ovlivnit, zda zeleň funguje jako přirozená filtrace vzduchu nebo nikoliv, například v případě tzv. tepelných ostrovů. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci jsou přesvědčeni o tom, že pokud se zeleň s vysokou schopností záchytu škodlivin v ovzduší ošetří speciální zálivkou, její odolnost a absorpce se znásobí.