Zajímají se obyvatelé ostravské aglomerace o stav ovzduší? Co by byli sami ochotni udělat pro jeho zlepšení? A uvítali by nové způsoby výsadby zeleně, například formou zelených fasád nebo střech? V rámci průzkumu pro projekt Clairo jsme oslovili celkem 602 respondentů s cílem zjistit, jak lidé vnímají životní prostředí a zda by kvůli němu byli ochotní změnit svůj životní styl.
Z výzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel ostravské aglomerace se o ochranu ovzduší aktivně zajímá a považuje ji za důležité téma. Naopak spokojenost s kvalitou ovzduší je relativně nízká. Pouze 2,7 % odpovídajících je se stavem ovzduší velmi spokojeno. Na zhoršenou kvalitu ovzduší má podle respondentů největší vliv průmysl, nejmenší pak lokální topeniště. Zároveň pouze čtvrtina dotázaných si myslí, že současný stav ovzduší je lepší, než byl před 10 lety. O pět procent více lidí si dokonce myslí, že je současný stav ovzduší horší, než před 10 lety. Největší počet dotázaných si pak myslí (41,5 %), že je současný stav podobný se situací před 10 lety.
Mírná nadpoloviční většina oslovených respondentů je ochotna aktivně přispět ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí ve svém regionu (58,5 %). Téměř 18,3 % dotázaných uvedlo, že využívá ekologické vytápění, 42,9 % dotázaných pravidelně využívá veřejnou nebo sdílenou dopravu a 71,4 % dotázaných nespaluje domovní odpad.
Výsadbu zeleně podporuje 86 % respondentů. Více než 80 % respondentů je přesvědčeno o tom, že skladba a struktura vysazované zeleně může mít vliv na ovzduší. Tři čtvrtiny dotázaných by také uvítaly nová řešení výsadby ve městech, například formou vertikálních zahrad, zelených fasád nebo střech.
Výzkum také zjistil, že skoro desetina obyvatel ostravské aglomerace vážně zvažuje se kvůli zhoršenému stavu ovzduší z regionu odstěhovat. Dalších 16,3 % na stěhování pomyslelo, ale nejsou si tímto krokem jisti. Celkem tedy čtvrtina obyvatel zvažuje přestěhování se kvůli kvality ovzduší. Ačkoliv lidé o stěhování uvažují, více než 37 % dotázaných uvedlo, že je v souvislosti s ovzduším nic neomezuje nebo netrápí (např. zdravotní omezení, pohyb venku).
Od poloviny října do poloviny listopadu 2019 tazatelé oslovili celkem 602 respondentů – 294 mužů a 308 žen starších 18 let. Vybraní respondenti pocházeli z největších měst v kraji a jejich okolních obcí. Jednalo se o města jako Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Opava, Hlučín, Ostrava a Třinec.
Výsledky průzkumu budou podkladem pro zpracování studie, která se zaměří zejména na část spojenou s ochotou obyvatel změnit návyky chování a aktivně přispět ke zlepšení stavu ovzduší úpravou životního stylu. Průzkum i navazující studie budou k dispozici městům a obcím v Moravskoslezském kraji pro využití při přípravě strategických dokumentů a konkrétních aktivit s cílem zlepšovat kvalitu ovzduší.