Víte, že konkrétní druhy stromů a keřů ve vhodném rozmístění mohou zásadně snížit množství prachu v ovzduší z průmyslové výroby či dopravy? Jak tuto inovativní myšlenku využít v praxi, nejen v Ostravě, ale i v dalších evropských městech, testoval výzkumný projekt CLAIRO.
I přes výrazné zlepšení ovzduší v posledních několika desetiletích patří ochrana ovzduší stále mezi hlavní priority města i regionu. Jednou z dílčích aktivit, které Ostrava pro jeho ochranu realizuje, je projekt CLAIRO, který testuje inovativní způsob výsadby zeleně v městském prostředí s cílem maximalizovat záchyt znečištění z ovzduší. Projekt umožnil propojení výzkumných aktivit tří nejvýznamnějších regionálních univerzit (Vysoká škola báňská v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě a Univerzita Palackého v Olomouci) a spolupráce veřejných a neziskových institucí se zapojením místních stakeholderů a široké veřejnosti. Nyní, po čtyřech letech trvání projektu, vědci finalizují závěrečné výstupy.
Nejmodernější technologie ke sledování stavu ovzduší
První část výzkumu byla zahájena již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší. Univerzita pro měření využila nejmodernější technologie umožňující sledování nejen nejvýznamnějších znečišťujících látek (NO2, O3), ale i velmi malých prachových částic (PM10, PM2.5, PM1). Měření je pro projekt klíčové, protože díky němu jsou vědci schopni posoudit, jak se změnilo množství škodlivin v ovzduší před, během a po výsadbě nové zeleně. Všechna data z měření univerzita zpřístupnila také online, a to na datovém portálu airsens.eu. Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích proběhlo pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.
Výzkumné lokality pro výsadbu nebyly vybrány náhodně, ale za odborného dohledu vědců, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají dostatečnou velikost, jsou zatížené silným znečištěním a zároveň disponují odlišnými půdními vlastnostmi. To se nakonec povedlo a při pečlivém zvážení všech kritérií vědci pro výsadbu vybrali dva pozemky na území obvodu Radvanice a Bartovice. Území v Radvanicích je ornou půdou se solitérně rostoucími dřevinami, naopak lokalita v Bartovicích bývala skládkou průmyslových odpadů s vysokou mírou půdního znečištění. Obě lokality jsou navíc umístěny v blízkosti jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší ve městě.
Zeleň jako filtr znečištění
Data o ovzduší, získaná z průběžných měření, jsou důležitá nejen pro sledování jeho kvality, ale i pro následné modelování výsadby zeleně. Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Jejich cílem bylo navrhnout takovou kombinaci listnatých a jehličnatých druhů dřevin, která by dokázala zajistit účinný záchyt škodlivin celoročně a zároveň byla tolerantní k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám. Kromě vhodného výběru druhů rostlin vědci pracovali i se specifickým rozmístěním, věkem i výškou dřevin, a to tak, aby záchyt škodlivin byl co největší.
Nejen samotná struktura a kompozice zeleně a výběr konkrétních druhů dřevin rozhoduje o efektivitě záchytu škodlivin z ovzduší. Aby zeleň ve stresových podmínkách lépe prosperovala, je zalévána speciálním, ekologicky šetrným ošetřením. Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „chytré“ hnojivo obsahuje kromě kompletní výživy, tedy všech potřebných makro a mikroprvků, další aktivní látky, fytohormony a biostimulanty, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, hnojivo je tak vhodné k ošetření zeleně v extrémních podmínkách. Díky ošetření jsou stromy a keře v lepším zdravotním stavu, lépe fotosyntetizují a tvoří hustší a kvalitnější listovou plochu, a to následně pozitivně ovlivňuje záchyt škodlivin z ovzduší.
Odborně zpracovaný model se stal podkladem pro výsadbu, která proběhla na jaře 2021. Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m². Mezi zastoupenými druhy se objevil převážně dub zimní, tis červený, javor babyka, topol černý, jedle bělokorá nebo borovice lesní. Během následujících měsíců vědci sledovali, jak tato nově vysázená zeleň ve stresovém prostředí prosperuje a zároveň pohlcuje znečištění z ovzduší – to zjišťovali na základě naměřených koncentrací znečisťujících látek v ovzduší.
První slibné výsledky výzkumu
Z výsledků měření jednoznačně vyplývá, že navržený postup výsadby dřevin má pozitivní vliv na záchyt škodlivin z ovzduší. Přestože byla zeleň vysázena teprve na jaře 2021 a nemá za sebou ani jedno celé vegetační období, lze již pozorovat první pozitivní výsledky. Celková plocha vegetace na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích za rok 2021 zachytila 60,4 kg NOx, 32,2 kg PM10 a 80 kg O3. Pro komplexní výstupy však bude nutné v měření a vyhodnocování dat dál pokračovat, a to nejméně po dobu následujících pěti let udržitelnosti projektu.
Prozatímní výsledky také potvrzují, že ošetření má významný efekt na fyziologický stav rostlin, a to zejména na extrémní lokalitě v Bartovicích, kde i přes nepříznivé podmínky okolního prostření byl úhyn zeleně minimální. Na základě měření stavu listů vědci zjistili, že kondice zeleně v této lokalitě odpovídá zdravé vegetaci nezatížené stresem. Aplikace ošetření má tedy skutečně pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin a navržený způsob ošetření lze tak doporučit městům v průmyslových regionech k ošetření jak stávajících, tak i nových výsadeb. Současně s tím je však nutné podotknout, že se jedná o výsledky z prvního roku po výsadbě a vliv extrémních podmínek v Bartovicích se naplno projeví až v následujících letech.
Know-how jako výstup projektu
Snaha o větší informovanost o nových přístupech v zakládání zeleně tvoří nedílnou součást projektu. K tomuto účelu výzkumný tým zpracoval dvě odborné publikace, manuál a metodiku, které představují konkrétní závěry z výzkumu v projektu. Dalším významným výstupem projektu je databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší. Databáze obsahuje více než 150 druhů dřevin a jsou v ní zahrnuty nejen původní druhy, ale i ty cizokrajné, často využívané při výsadbách zeleně v zahradách a na veřejných prostranstvích. Kromě druhů dřevin je databáze doplněná o osvědčené příklady dobré praxe z jiných evropských měst. Přínos databáze pro projekt je významný, protože může městům a obcím pomoci s výběrem nejvhodnějších dřevin pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí, zejména pak ve „zranitelných“ částech měst, jako je okolí škol, nemocnic nebo dětských hřišť.
Jedním z výstupů projektu je také odborná studie, kterou zpracovaly společnosti SOBIC a RSTS. Dokument se opírá o výsledky rozsáhlého dotazníkového průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování. Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, odhalila, že informovanost občanů k danému tématu je relativně nízká a že část obyvatel pociťuje v oblasti kvality ovzduší zhoršení, ačkoliv objektivní data potvrzují opak. Na druhou stranu šetření ukázalo, že občané jsou ochotni se na změně podílet, ať už výsadbou stromů nebo finančním příspěvkem. Na základě těchto zjištění autoři studie vytvořili konkrétní doporučení určená městům a obcím pro zajištění větší informovanosti a zapojení obyvatel.
O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Především odborníci z měst a obcí projevili největší zájem o implementaci našich poznatků z výzkumu. Díky individuálním konzultacím s odborným projektovým týmem se zájemci mohli podrobně seznámit se všemi specifiky výběru vhodné zeleně, a to včetně konkrétních doporučení k ošetření zeleně ekologickým přípravkem. Tyto konzultace využilo hned několik měst v Moravskoslezském kraji, a to např. Bohumín, Opava, Bruntál a Havířov. Ačkoliv naše doporučení z výzkumu jsou cílena především na města, zájem o zahrnutí výsledků výzkumu do své odborné praxe projevily i některé veřejné instituce (Ministerstvo ŽP SR, Státní fond životního prostředí ČR, National and Kapodistrian University of Athens, NNO Centrum pro životní prostředí) či zahradní architekti (Jan Holub s.r.o., Zaka22 – Ateliér zahradní a krajinářské architektury apod.).
A jaká jsou tedy nejvýznamnější doporučení pro města k výsadbě zeleně v průmyslových oblastech? Konkrétní přehled deseti nejvýznamnějších z nich je možné stáhnout zde.
