Projekt CLAIRO má po čtyřech letech výzkumu první výsledky

Víte, že konkrétní druhy stromů a keřů ve vhodném rozmístění mohou zásadně snížit množství prachu v ovzduší z průmyslové výroby či dopravy? Jak tuto inovativní myšlenku využít v praxi, nejen v Ostravě, ale i v dalších evropských městech, testoval výzkumný projekt CLAIRO.

I přes výrazné zlepšení ovzduší v posledních několika desetiletích patří ochrana ovzduší stále mezi hlavní priority města i regionu. Jednou z dílčích aktivit, které Ostrava pro jeho ochranu realizuje, je projekt CLAIRO, který testuje inovativní způsob výsadby zeleně v městském prostředí s cílem maximalizovat záchyt znečištění z ovzduší. Projekt umožnil propojení výzkumných aktivit tří nejvýznamnějších regionálních univerzit (Vysoká škola báňská v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě a Univerzita Palackého v Olomouci) a spolupráce veřejných a neziskových institucí se zapojením místních stakeholderů a široké veřejnosti. Nyní, po čtyřech letech trvání projektu, vědci finalizují závěrečné výstupy.

Nejmodernější technologie ke sledování stavu ovzduší

První část výzkumu byla zahájena již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší. Univerzita pro měření využila nejmodernější technologie umožňující sledování nejen nejvýznamnějších znečišťujících látek (NO2, O3), ale i velmi malých prachových částic (PM10, PM2.5, PM1). Měření je pro projekt klíčové, protože díky němu jsou vědci schopni posoudit, jak se změnilo množství škodlivin v ovzduší před, během a po výsadbě nové zeleně. Všechna data z měření univerzita zpřístupnila také online, a to na datovém portálu airsens.eu.  Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích proběhlo pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Výzkumné lokality pro výsadbu nebyly vybrány náhodně, ale za odborného dohledu vědců, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají dostatečnou velikost, jsou zatížené silným znečištěním a zároveň disponují odlišnými půdními vlastnostmi. To se nakonec povedlo a při pečlivém zvážení všech kritérií vědci pro výsadbu vybrali dva pozemky na území obvodu Radvanice a Bartovice. Území v Radvanicích je ornou půdou se solitérně rostoucími dřevinami, naopak lokalita v Bartovicích bývala skládkou průmyslových odpadů s vysokou mírou půdního znečištění. Obě lokality jsou navíc umístěny v blízkosti jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší ve městě.

Zeleň jako filtr znečištění

Data o ovzduší, získaná z průběžných měření, jsou důležitá nejen pro sledování jeho kvality, ale i pro následné modelování výsadby zeleně. Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Jejich cílem bylo navrhnout takovou kombinaci listnatých a jehličnatých druhů dřevin, která by dokázala zajistit účinný záchyt škodlivin celoročně a zároveň byla tolerantní k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám. Kromě vhodného výběru druhů rostlin vědci pracovali i se specifickým rozmístěním, věkem i výškou dřevin, a to tak, aby záchyt škodlivin byl co největší.

Nejen samotná struktura a kompozice zeleně a výběr konkrétních druhů dřevin rozhoduje o efektivitě záchytu škodlivin z ovzduší. Aby zeleň ve stresových podmínkách lépe prosperovala, je zalévána speciálním, ekologicky šetrným ošetřením. Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „chytré“ hnojivo obsahuje kromě kompletní výživy, tedy všech potřebných makro a mikroprvků, další aktivní látky, fytohormony a biostimulanty, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, hnojivo je tak vhodné k ošetření zeleně v extrémních podmínkách. Díky ošetření jsou stromy a keře v lepším zdravotním stavu, lépe fotosyntetizují a tvoří hustší a kvalitnější listovou plochu, a to následně pozitivně ovlivňuje záchyt škodlivin z ovzduší.

Odborně zpracovaný model se stal podkladem pro výsadbu, která proběhla na jaře 2021. Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m². Mezi zastoupenými druhy se objevil převážně dub zimní, tis červený, javor babyka, topol černý, jedle bělokorá nebo borovice lesní. Během následujících měsíců vědci sledovali, jak tato nově vysázená zeleň ve stresovém prostředí prosperuje a zároveň pohlcuje znečištění z ovzduší – to zjišťovali na základě naměřených koncentrací znečisťujících látek v ovzduší.

Lokalita výsadby v Bartovicích před a po výsadbě nové zeleně.

První slibné výsledky výzkumu

Z výsledků měření jednoznačně vyplývá, že navržený postup výsadby dřevin má pozitivní vliv na záchyt škodlivin z ovzduší. Přestože byla zeleň vysázena teprve na jaře 2021 a nemá za sebou ani jedno celé vegetační období, lze již pozorovat první pozitivní výsledky. Celková plocha vegetace na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích za rok 2021 zachytila 60,4 kg NOx, 32,2 kg PM10 a 80 kg O3. Pro komplexní výstupy však bude nutné v měření a vyhodnocování dat dál pokračovat, a to nejméně po dobu následujících pěti let udržitelnosti projektu.

Prozatímní výsledky také potvrzují, že ošetření má významný efekt na fyziologický stav rostlin, a to zejména na extrémní lokalitě v Bartovicích, kde i přes nepříznivé podmínky okolního prostření byl úhyn zeleně minimální. Na základě měření stavu listů vědci zjistili, že kondice zeleně v této lokalitě odpovídá zdravé vegetaci nezatížené stresem. Aplikace ošetření má tedy skutečně pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin a navržený způsob ošetření lze tak doporučit městům v průmyslových regionech k ošetření jak stávajících, tak i nových výsadeb. Současně s tím je však nutné podotknout, že se jedná o výsledky z prvního roku po výsadbě a vliv extrémních podmínek v Bartovicích se naplno projeví až v následujících letech.

Know-how jako výstup projektu

Snaha o větší informovanost o nových přístupech v zakládání zeleně tvoří nedílnou součást projektu. K tomuto účelu výzkumný tým zpracoval dvě odborné publikace, manuál a metodiku, které představují konkrétní závěry z výzkumu v projektu. Dalším významným výstupem projektu je databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší. Databáze obsahuje více než 150 druhů dřevin a jsou v ní zahrnuty nejen původní druhy, ale i ty cizokrajné, často využívané při výsadbách zeleně v zahradách a na veřejných prostranstvích. Kromě druhů dřevin je databáze doplněná o osvědčené příklady dobré praxe z jiných evropských měst. Přínos databáze pro projekt je významný, protože může městům a obcím pomoci s výběrem nejvhodnějších dřevin pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí, zejména pak ve „zranitelných“ částech měst, jako je okolí škol, nemocnic nebo dětských hřišť.

Jedním z výstupů projektu je také odborná studie, kterou zpracovaly společnosti SOBIC a RSTS.  Dokument se opírá o výsledky rozsáhlého dotazníkového průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování. Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, odhalila, že informovanost občanů k danému tématu je relativně nízká a že část obyvatel pociťuje v oblasti kvality ovzduší zhoršení, ačkoliv objektivní data potvrzují opak. Na druhou stranu šetření ukázalo, že občané jsou ochotni se na změně podílet, ať už výsadbou stromů nebo finančním příspěvkem. Na základě těchto zjištění autoři studie vytvořili konkrétní doporučení určená městům a obcím pro zajištění větší informovanosti a zapojení obyvatel.

O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Především odborníci z měst a obcí projevili největší zájem o implementaci našich poznatků z výzkumu. Díky individuálním konzultacím s odborným projektovým týmem se zájemci mohli podrobně seznámit se všemi specifiky výběru vhodné zeleně, a to včetně konkrétních doporučení k ošetření zeleně ekologickým přípravkem. Tyto konzultace využilo hned několik měst v Moravskoslezském kraji, a to např. Bohumín, Opava, Bruntál a Havířov. Ačkoliv naše doporučení z výzkumu jsou cílena především na města, zájem o zahrnutí výsledků výzkumu do své odborné praxe projevily i některé veřejné instituce (Ministerstvo ŽP SR, Státní fond životního prostředí ČR, National and Kapodistrian University of Athens, NNO Centrum pro životní prostředí) či zahradní architekti (Jan Holub s.r.o., Zaka22 – Ateliér zahradní a krajinářské architektury apod.).

A jaká jsou tedy nejvýznamnější doporučení pro města k výsadbě zeleně v průmyslových oblastech? Konkrétní přehled deseti nejvýznamnějších z nich je možné stáhnout zde.

Workshop k projektu pro zástupce městských obvodů města Ostravy

Funkční a dobře udržovaná zeleň odolná vůči vnějším klimatickým podmínkám je pro dnešní města extrémně důležitá. Projekt CLAIRO umožnil otestovat komplexní řešení pro zlepšení kvality ovzduší ve městech postižených průmyslovou či dopravní zátěží. Projekt nabízí nový úhel pohledu a ověřuje možnosti, které pak města mohou činit udržitelnějšími, chytřejšími, funkčními a lepšími pro život. Není však všespasitelný a je nutné ho začlenit do kontextu ostatních aktivit pro zlepšení kvality ovzduší a celkově života ve městě.

Jak zeleň v městské krajině přispívá k větší klimatické odolnosti měst? Může mít vliv na kvalitu ovzduší? A jak do toho zapadá projekt CLAIRO? To byla hlavní témata mezinárodní online CLAIRO konference, která se uskutečnila v úterý 22. března 2022.

Zeleň, ovzduší a klima – to byla stěžejní témata celodenní konference, kterou Ostrava zorganizovala jako závěrečnou událost k projektu CLAIRO. Více než sto účastníků nejen z Česka a Evropy, ale také z mimoevropských zemí, se videokonferenčním hovorem propojilo za společným cílem, a to seznámit se aktuálními trendy a nejnovějšími poznatky v oblasti klimatické odolnosti měst.

„Jsme rádi, že jsme mohli uskutečnit konferenci, která dává tématu zeleně ve městě jejímu vlivu na znečištění ovzduší náležitý prostor. Na konferenci se představilo celkem devět řečníků, uznávaných expertů v oboru, a to nejen z Česka, ale také z Německa, Portugalska, Maďarska či Švédska. Navzdory odbornosti prezentujících však nezazněla pouze teorie, ale hlavně praktické příklady z praxe a osobní zkušenosti prezentujících.“ uvedla jedna z hlavních organizátorek konference.

Zeleň, ovzduší a klima

Konferenci zahájil moderátor Tomáš Čech, který posluchačům krátce představil hlavní aktivity a opatření, které Ostrava realizuje v oblasti zlepšování kvality ovzduší a adaptace na změnu klimatu. Po jeho úvodním slovu projekt CLAIRO stručně představila konzultantka a manažerka mezinárodních projektů a zároveň členka projektového týmu, Gabriela Kalužová.

Prvním zahraničním řečníkem byl Tamás Kallay, UIA expert projektu CLAIRO. Tamás se dlouhodobě věnuje tématu zeleně ve veřejném prostoru, zejména pak její schopnosti pohlcovat znečištění z ovzduší. Svou prezentaci kromě akademických poznatků obohatil o praktické ukázky a tipy, jak přistupovat k výsadbě stromů např. v uličních koridorech měst. Tématu udržitelné dopravy pak svou prezentaci věnoval urbanista a krajinářský architekt, Peter Bednár. Jaké jsou plusy a mínusy automobilové dopravy v centrech měst? A jak auta ovlivňují jejich podobu? To shrnula jeho inspirativní přednáška.

Po krátké přestávce pak svou prezentaci přednesla Eduarda Marques da Costa, docentka Ústavu geografie a územního plánování, která se ve svém příspěvku věnovala úloze zeleně ve městě a jejímu vlivu na fyzické a duševní zdraví obyvatel. Na její poutavou prezentaci navázala Birgit Georgi, ředitelka platformy „Silná města v měnícím se klimatu“, která mluvila o atraktivních řešeních toho, jak dnešní města mohou reagovat na dopady klimatické změny. Posledním prezentujícím v dopolední části byl krajinářský architekt ze Švédska, Martin Vysoký, který ve své prezentaci představil unikátní koncept modrozelenošedé infrastruktury, zejména pak její přínos pro hospodaření s dešťovou vodou. Závěrečná panelová diskuse se věnovala nejen dotazům publika, ale také tomu, co může každý z nás udělat pro to, aby se současná města stala příjemným místem pro život.

CLAIRO: živá laboratoř v Ostravě

Odpolední část konference se věnovala workshopům zaměřeným na projekt CLAIRO. Celý blok odstartovala prezentace Víta Kašpara ze Slezské Univerzity v Ostravě. Ve své prezentaci se zaměřil na to, jak sadit městskou zeleň s cílem dosáhnout maximálního záchytu škodlivin. Prezentace pana Pavla Bučka z VŠB – Technické univerzity Ostrava pak představila možnosti využití dat o stavu ovzduší pro výsadbu zeleně ve městě. Svou prezentaci doplnil také o praktickou ukázku zobrazování dat v systému Floreon. Předposlední prezentaci přednesl expert na chemickou biologii, Karel Doležal, který účastníky konference seznámil s inovativním ošetřením, které rostlinám umožňuje překonat negativní podmínky okolního prostředí. Celou konferenci pak svým vstupem zakončila Gabriela Kalužová, projektová manažerka, která účastníkům přiblížila unikátní výzkum zaměřený vnímání kvality ovzduší a zeleně obyvateli Moravskoslezského kraje.

Funkční a dobře udržovaná zeleň je pro dnešní města extrémně důležitá. Adaptace na klimatickou změnu a nutnost řešení znečištění ovzduší je komplexní problematika a neexistuje na ni univerzální řešení. Věříme, že konference byla přínosem a inspirací zejména těm představitelům měst, kteří nová a inovativní řešení vítají a nebojí se je promítnout i do svých měst.

Záznam z konference je možné zhlédnout pod tímto odkazem. Zde je možné stáhnout prezentace všech vystupujících řečníků.

CLAIRO konference
CLAIRO konference

Jak se sadí městská zeleň s ohledem na snížení znečištění ovzduší? Proč je měření kvality ovzduší nezbytné a jak se provádí? A jak lze rostlinám pomoci překonat nepříznivé podmínky okolního prostředí? To se dozvěděli účastníci celkem sedmi workshopů, které jsme s týmem CLAIRO uskutečnili od léta 2021 až do začátku tohoto roku.

Workshopy, určené zástupcům měst a odborníkům v oblasti kvality ovzduší, péče o zeleň a environmentální modelování, účastníkům představily nejen obecné přístupy v zakládání městské zeleně, ale také hlavní závěry z probíhajícího výzkumu v projektu CLAIRO. Na workshopech svůj výzkum a úlohu v projektu postupně představily všechny zapojené univerzity.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava zájemcům představila nejmodernější technologie v oblasti měření stavu ovzduší a unikátní systém Floreon určený pro zobrazování dat. Odborníci z univerzity svou prezentaci doplnili o praktickou ukázku toho, jak lze efektivně měřit znečištění z ovzduší pomocí senzorů a jaké jsou jejich další možnosti využití v praxi. Během workshopu, který se uskutečnil v prostorách VŠB, pak účastníci mohli nahlédnout do výzkumných laboratoří Institutu environmentálních technologií.

Víte, že konkrétní druhy stromů a keřů ve správném rozmístění mohou mít vliv na snížení znečištění ovzduší? Vliv skladby a struktury zeleně na kvalitu ovzduší v projektu zkoumali experti ze Slezské Univerzity v Opavě, kteří závěry ze svého jedinečného výzkumu představili účastníkům workshopu. Účastníci se například dozvěděli, jaké konkrétní druhy stromů a keřů mohou mít vyšší vliv na snížení znečištění a seznámili se s připravovanou databází rostlin sestavenou na základě schopnosti rostlin zachytávat znečišťující látky.

Jak můžeme městské zeleni pomoci překonat sucho nebo výrazné výkyvy teplot? Například na míru vytvořeným, šetrným ošetřujícím přípravkem na bázi přírodních biostimulantů a fytohormonů, díky kterému jsou rostliny v lepším zdravotním stavu a lépe tak odolají negativním vlivům okolního prostředí. Unikátní ošetření, které je výsledkem až dvacetiletého výzkumu Laboratoře růstových regulátorů, na workshopech představili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Účastníci olomouckého workshopu také mohli navštívit laboratoře a testovací plochy na univerzitě.

Na závěr každého workshopu pak společnost SOBIC a RSTS účastníky seznámily s výsledky rozsáhlého průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování. Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, tak slouží nejen jako zpětná vazba obyvatel kraje k tématu ovzduší, ale také představuje konkrétní doporučení městům a obcím, jak v této oblasti zajistit větší informovanost a zapojení obyvatel.

Zaujal Vás projekt CLAIRO, ale nestihli jste žádný z workshopů? Nevadí! Dne 22. března 2022 pořádáme mezinárodní online konferenci CLAIRO konference: K životu příjemná a klimaticky odolná města. Stěžejním tématem konference bude nezastupitelná funkce zeleně v městské krajině a její vliv na kvalitu ovzduší. Workshop v odpolední části pak představí hlavní závěry z probíhajícího výzkumu v projektu CLAIRO. Více a konferenci naleznete zde.

Prezentace projektu CLAIRO
Workshop v prostorách Nové radnice
Složky zelené infrastruktury

Během celého měsíce února je pro návštěvníky Nové Radnice ve foyer zpřístupněna výstava s názvem „Chráním Zemi!“. Na výstavě, zorganizované jako závěrečná akce ke stejnojmenné výtvarné soutěži, si návštěvníci mohou prohlédnout obrázky dětí 1.-9. tříd základních škol. Co bylo tématem soutěže?

Úkolem žáků bylo formou obrázku, fotky nebo komiksu ukázat, jak mohou zlepšovat životní prostředí kolem sebe a pomáhat planetě, ať už tříděním odpadu, sázením stromů, jízdou na kole, ochranou přírody a ohrožených druhů nebo jakoukoliv jinou cestou, která je jim blízká. Účastníci mohli vyhrát výsadbu stromu pro svou školu, vstupenky pro dvě osoby do muzea v ostravské Dolní oblasti Vítkovic a další ceny, jako USB disky, nerezová brčka nebo rostoucí tužky.

Seznam oceněných dětí je k nahlédnutí zde.

Výstava ve foyer Nové Radnice
Výstava ve foyer Nové Radnice
Výstava ve foyer Nové Radnice

Dovolujeme si vás pozvat na online konferenci „CLAIRO konference: K životu příjemná a klimaticky odolná města“ organizovanou vedoucím partnerem projektu CLAIRO, městem Ostravou, která proběhne dne 22. března od 9:30 hodin na platformě ZOOM.

CLAIRO (CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava) je výzkumný projekt, zaměřený na oblast kvality ovzduší. Projektem se snažíme prokázat, že výsadbou vhodně zvolené zeleně v promyšlené struktuře, podpořené speciálním ošetřením lze dosáhnout systematického snižování znečištění ovzduší. Více o projektu zde.

Konference představí nové trendy přispívající k větší odolnosti měst vůči změnám klimatu. Stěžejním tématem bude nezastupitelná funkce zeleně v městské krajině a její vliv na kvalitu ovzduší. Workshopy v odpolední části pak představí hlavní závěry z probíhajícího výzkumu v projektu CLAIRO. Pozvánku s kompletním programem a informacemi o řečnících si můžete stáhnout pod odkazem níže.

Pozvánka a program konference ke stažení
Program konference

V případě Vašeho zájmu se zúčastnit, vyplňte prosím registrační formulář, který naleznete pod tímto odkazem. Přihlášení je možné do pondělí 21. března 2022.

INFORMACE O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Konference proběhne v anglickém jazyce. Účast na konferenci je bezplatná. V případě dotazu nebo zájmu o individuální konzultaci k možnosti aplikace výstupů projektu se prosím obraťte na kontaktní email conference@ostrava.cz.

Těšíme se na Vás!
tým CLAIRO

www.clairo.ostrava.cz
www.uia-initiative.eu

Projekt CLAIRO se posunul do další fáze. Rádi bychom vám představili dvě unikátní odborné publikace, manuál a metodiku, které vznikly ve spolupráci univerzit, SOBIC a RSTS. Manuál a metodika se věnují nejen obecným principům zakládání zeleně v průmyslových oblastech a jejímu vlivu na snížení znečištění ovzduší, ale také konkrétním závěrům z probíhajícího výzkumu. Obě publikace jsou pro projekt klíčové a mají zásadní význam v předávání našich zkušeností získaných během projektu, nejen odborné, ale i laické veřejnosti.

Manuál s názvem „Zelená infrastruktura pro města“ je zkrácenou verzí metodiky a je určen zejména laické veřejnosti. Publikace je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje zelené infrastruktuře v městském prostředí a zdůrazňuje její význam v ochraně lidského zdraví. Druhá kapitola zmiňuje principy výsadby zelené infrastruktury. Čtenář se zde dozví, jak druhové složení zeleně může ovlivnit záchyt znečištění z ovzduší, a to s ohledem na její strukturu a kompozici. Tato kapitola rovněž obsahuje poznatky týkající se hnojení a způsobu ošetřování zeleně. Poslední kapitola shrnuje hlavní poznatky z probíhajícího výzkumu v lokalitách Radvanice a Bartovice. Představuje nejen způsob měření znečištění ovzduší, ale také konkrétní modely záchytu znečištění pro dané lokality. Součástí této kapitoly jsou také hlavní závěry z veřejných průzkumů, které sledovaly vztah veřejnosti k ovzduší a městské zeleni.

Naopak metodika s názvem „Zelená infrastruktura a její vliv na kvalitu ovzduší“ představuje odbornou, vědeckou publikaci detailně shrnující podrobnosti o způsobu měření, modelování, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně. Oslovuje zejména odbornou veřejnost, mohou jí tak využít např. urbanisté, krajinářští architekti nebo odborníci v oblasti kvality ovzduší a péče o zeleň.

Obě publikace mají v projektu své nezastupitelné místo a mohou pomoci městům v hledání řešení toho, jak v městském prostředí zakládat zelenou infrastrukturu nejen s ohledem na její funkčnost, ale i snížení znečištění ovzduší. Podrobný „návod“, jak na to, nabízí manuál a metodika. Obě publikace je možné stáhnout pod odkazem níže:

Manuál – Zelená infrastruktura pro města

Metodika – Zelená infrastruktura pro města a její vliv na kvalitu ovzduší

Ku příležitosti Dne Země jsme na jaře s projektem CLAIRO uspořádali soutěž na téma „Chráním Zemi“ pro žáky základních škol. Nyní nastal čas obdarovat výherce. V průběhu října a listopadu jsme společně s místními žáky vysadili nové stromy na čtyřech školách v Opavě, Karviné, Frýdku-Místku a Košařiskách.

Společně s výsadbou stromů jsme se žáky diskutovali o důležitosti zeleně pro zvyšování kvality života ve městě a o tom, co by oni sami mohli udělat pro zlepšování kvality ovzduší ve svém okolí. Připraven byl i interaktivní kvíz o ceny, ve kterém jsme mimo jiné zjišťovali, jak žáci vnímají znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Za pomoc s organizací výsadby děkujeme Základní škole Vrchní v Opavě, Gymnáziu a střední odborné škole ve Frýdku-Místku, Základní škole Borovského v Karviné a Základní škole Košařiska.

                           

V rámci projektu CLAIRO jsou v Ostravě prováděna přesná měření látek znečišťujících ovzduší a klimatických podmínek a také v dalších sousedních městech s cílem poskytnout základní informace pro vývoj modelu disperze, depozice a zachycování znečišťujících látek, který má v návaznosti umožnit návrh nejefektivnějšího složení a struktury zeleně pro výsadbu v cílovém území. Měření, ukládání a zpracování dat provádí Technická univerzita v Ostravě (VŠB). Účinek zelené ekologizace bude průběžně ověřován technologií senzorů propojenou s technikou referenční analýzy. Možné snížení koncentrace znečišťujících látek vysazenou zelení sleduje a vyhodnocuje VŠB. Data získaná měřením budou zásadní rovněž pro předání výsledků projektu dalším městům v regionu a celé Evropě.

Kvalita ovzduší v Ostravě

Město Ostrava je významným průmyslovým centrem České republiky, kde znečištění ovzduší představovalo ve druhé polovině 20. století vážný problém. V důsledku zásadní restrukturalizace průmyslu a balíčku opatření týkajících se kvality ovzduší zavedeného městem se situace postupem času výrazně zlepšila, což mělo za následek téměř 90% pokles znečištění ve městě. Široká škála zavedených opatření zaměřených na zlepšení kvality ovzduší zahrnuje mimo jiné:

  • opatření omezující emise z průmyslu;
  • program výměny kotlů pro domácnosti;
  • rozvoj systému veřejné dopravy (výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových kolejí);
  • intenzivní čištění silnic, které snižuje sekundární znečištění ovzduší provozem vozidel;
  • výstavba cyklistické infrastruktury;
  • provoz systému sdílení kol;
  • rozšíření pěších zón ve městě;
  • renovace městského vozového parku na nízkoemisní nebo elektrická vozidla;
  • asanace parků a výsadba odolné zeleně u silnic.

I přes restrukturalizaci a výše uvedená opatření zůstává kvalita ovzduší jedním z největších problémů města v oblasti životního prostředí. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší v Ostravě patří hutní výroba, výroba energie, vytápění domácností a doprava. Jelikož je město součástí hornoslezské metropolitní oblasti, mezinárodní průmyslové aglomerace, zvyšuje koncentraci znečišťujících látek v Ostravě také znečištění pocházející z nedaleké průmyslové aglomerace Katowice v Polsku. Situaci ve městě příležitostně dále zhoršují také místní meteorologické podmínky v zimě, které jsou charakteristické častými inverzemi vedoucími ke špatnému rozptylu znečišťujících látek.

Jednou z hlavních znečišťujících látek ve městě jsou pevné částice. Zákonná mezní hodnota ročního průměru pro pevné částice byla v případě PM2.5 and PM10 v období 2004–2014 často překračována. Vystavení takovým částicím může vést mimo jiné k srdečním onemocněním, mrtvici, rakovině plic, zhoršení astmatu, chronické bronchitidě a onemocněním ledvin. Částice o průměru menším než 10 mikrometrů (PM10) jsou dostatečně malé na to, aby procházely hrdlem a nosem přímo do plic. Částice o průměru menším než 2,5 mikrometru (PM2.5) dokáží proniknout hluboko do plic, mohou se dostat dokonce i do krevního řečiště a tím pádem téměř ke všem orgánům.

Údaje z monitorování v Ostravě ukázaly, že expozice benzo(a)pyrenu je vysoká – zákonný limit byl po mnoho let překročen na všech místech, kde byly koncentrace této znečišťující látky měřeny. Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík (PAU), který vzniká při neúplném spalování organických látek. Mezi zdroje benzo(a)pyrenu patří domácí spalování dřeva, výfukové plyny z vozidel a průmyslové postupy. Jedná se o karcinogenní látku, která může nepříznivě ovlivnit imunitní systém, reprodukční systém nebo mozkové funkce.

Monitorování může pomoci určit záchyt znečišťujících látek zelení

V Ostravě je v cílových oblastech projektu (v Radvanicích a Bartovicích, tedy nejvíce znečištěných městských čtvrtích) provozováno celkem 18 senzorových jednotek. Provozován je také jeden referenční systém, a to v prostorách Technické univerzity Ostrava (viz Obrázek 1). Ve vybraných sousedních městech navíc provádí měření dalších šest senzorových jednotek. Monitorování pomocí senzorů je plánováno na osm let, před, během a po výsadbě zeleně tak, aby bylo možné vyhodnotit její vliv na koncentrace různých ovzduší znečišťujících látek. Před výsadbou jsou data shromažďována po celý jeden rok, aby pokryla všechna roční období a povětrnostní podmínky. Shromažďují se také údaje o klimatických podmínkách, jako jsou síla větru, směr větru, teplota, tlak, vlhkost a srážky, které doplňují podrobné informace o kvalitě ovzduší. Měření byla zahájena v září 2019.

Senzorové jednotky jsou instalovány v blízkosti ocelárny Liberty Ostrava v cílové oblasti projektu CLAIRO, která zahrnuje místa pro výsadbu zeleně. Deset jednotek se nachází v bezprostřední blízkosti odkaliště popílku ocelárny a pokrývá oblasti před a za jedním z míst pro výsadbu zeleně. Dalších osm senzorových jednotek se nachází v sousední rezidenční čtvrti v blízkosti druhého místa výsadby.

V cílových oblastech projektu CLAIRO jsou prováděna kontinuální měření s cílem získat dobrý přehled o vývoji situace kvality ovzduší po celý rok bez zeleně a vyhodnotit úrovně znečišťujících látek v různých ročních obdobích. Další výhodou kontinuálních měření je, že mohou indikovat krátkodobé špičky koncentračních úrovní, které by v dlouhodobých průměrech mohly zůstat skryty. Na základě kontinuálních měření znečištění ovzduší a meteorologických parametrů prováděných VŠB vypracuje Slezská univerzita v Opavě samostatné modely pro záchyt látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci, navrženou novou zeleň a vysazenou zeleň. VŠB poskytuje Slezské univerzitě v Opavě ověřené údaje o kvalitě ovzduší a informace o přesné poloze senzorových jednotek pro vyvinuté modely. V návaznosti na modelování je možné určit nejefektivnější složení a strukturu nové zeleně z hlediska záchytu znečišťujících látek.

Záchyt látek znečišťujících ovzduší stávající zelení bude vypočítán z rozptylu, obnovené suspenze a depozice polétavých látek. Vyhodnocení situace znečištění ovzduší, meteorologických parametrů, přírodních podmínek a záchytu znečišťujících látek existující zelení umožní vývoj hypotetického modelu návrhu nové zeleně. Hypotetický model bude testován kontinuálním měřením úrovní koncentrace znečišťujících látek. Na základě předchozích modelů bude vyvinut finální komplexní inovativní model, který bude obsahovat předpovědi budoucího záchytu látek znečišťujících ovzduší vysazenou zelení.

Použité vybavení

Projekt CLAIRO používá modulární síť senzorů, která umožňuje současné měření plynných znečišťujících látek a pevných polétavých částic ve vzduchu v reálném čase. V rámci sítě jsou nainstalovány senzorové skříně enviSENS, z nichž každá obsahuje několik senzorů od různých výrobců, které mohou měřit koncentrace různých ovzduší znečišťujících látek. Senzorové skříně mohou běžet na energii ze solárního panelu nebo ze sítě. Kromě měřících komponent (senzorů) obsahují skříně také mikropočítač, baterii, přípojku k solárnímu panelu a přípojku k 220 V síti (viz Obrázek 2). Skříně jsou odolné vůči povětrnostním vlivům a snadno se udržují. Jsou namontovány ve výšce 3 až 8 metrů, aby byl zajištěn přímý sluneční svit pro fotovoltaický panel (viz Obrázek 3). Solární panely zajišťují energetickou soběstačnost jednotek.

Senzory umožňují rychlé, krátkodobé měření organických i anorganických látek. Senzorové jednotky monitorují koncentrace pevných částic různých frakcí (PM10, PM2.5, a PM1), oxidu dusičitého (NO2) a ozonu (O3), těkavých organických látek (VOC – volatile organic compound) a polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo(a)pyren). Ve skříních je použita nová generace senzorových jednotek, které umožňují monitorování koncentrací benzo(a)pyrenu bez nutnosti komplikované laboratorní analýzy, na rozdíl od standardních měřicích procesů. V současné době testuje proveditelnost senzorických měření benzo(a)pyrenu VŠB. Senzory snímají data ve velmi krátkých intervalech. Hodnoty se zaznamenávají každých 10 sekund a průměrné koncentrace se odesílají v datových paketech každých 5 minut. Data ze senzorů jsou shromažďována v integrovaném datovém záznamu a přenášena prostřednictvím rádiové sítě LORA nebo GPRS (General Packet Radio Service) do centrální databáze na VŠB.

                             Obrázek 2: Vnitřek senzorové skříně (Zdroj: Technická univerzita Ostrava)          Obrázek 3: Typická instalace senzorové skříně (Zdroj: Technická univerzita Ostrava)        Obrázek 4: Salomon superpočítač IT4Innovations národního superpočítačového centra (Zdroj: IT4Innovations národní superpočítačové centrum, Technická univerzita Ostrava)

I přesto, že jsou senzory velmi přesné (zejména v případě PM10) a umožňují rychlé měření, jejich data nelze použít k posouzení souladu s mezními hodnotami látek znečišťujících ovzduší. Data získaná ze senzorových stanic jsou proto využívána pouze pro účely projektu CLAIRO, který sleduje změny koncentrací znečišťujících látek ve vztahu ke schopnosti zeleně absorbovat polétavé polutanty. Systém je vysoce modulární a flexibilní. Ve srovnání s běžnými měřícími jednotkami se jedná o nízkonákladovou možnost. Instalace vybavení projektu vyžaduje mnohem nižší počáteční investice ve srovnání s referenčními analyzátory a jeho spotřeba energie a provozní náklady jsou obzvláště nízké. Aplikace modulární senzorové sítě umožňuje vytváření map koncentrace jednotlivých znečišťujících látek, výpočet pro modelování na základě naměřených meteorologických parametrů (např. rychlost a směr větru), jakož i indikaci míst a časových období s neobvyklými hodnotami koncentrací.

Ukládání a zpracování dat vyžaduje speciální prostředky

Online data o koncentracích látek znečišťujících ovzduší, která jsou přenášena ze senzorových skříní každých 5 minut, jsou uložena ve strukturované databázi Inteligentního identifikačního systému (IIS) vyvinutého VŠB. Systém ukládá přenesená data, zaznamenává je do databáze a umožňuje jejich další zpracování. Původně byl vyvinut za účelem zjednodušení identifikace zdrojů látek znečišťujících ovzduší v lokálním měřítku. IIS nenahrazuje standardní měření – jeho cílem je zdokonalit měření ve vybraném místě za účelem identifikace kritických bodů v dané oblasti. Díky znalosti krátkodobých koncentrací, kterou umožňuje právě tento systém, je možné vyhledávat časová období a oblasti s výjimečnými nebo nežádoucími koncentracemi látek znečišťujících ovzduší.

IIS se skládá z 30 senzorových jednotek, které jsou připojeny ke dvěma standardním monitorovacím stanicím, které slouží k pravidelné kontrole stavu senzorů a k ověřování správnosti výsledků senzorických měření. Česká národní monitorovací síť Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která zahrnuje přibližně 150 stanic pokrývajících celou zemi, je vhodná pro vyhodnocování v makro měřítku, často však nereaguje na místní problémy. Naproti tomu Inteligentní identifikační systém stojí na principu menších místních sítích, které podporují místní plánování tím, že umožňují zjišťování příčin znečištění ovzduší, volbu vhodných kontrolních opatření ke snižování emisí (např. zklidnění dopravy, zavedení dotací na kotle, zavedení odprašovacích technologií nebo rekuperace vzduchu) a identifikaci míst pro jejich zavedení. To je možné díky online měření znečišťujících látek (tj. PAU a VOC), které jsou normálně sledovány pouze zpětně pomocí analýzy vzorků v laboratořích. Jelikož je síť IIS mobilní, lze jej nasadit do jakékoli konkrétní oblasti nebo k jakémukoli zdroji znečištění. Vzhledem k hustotě senzorů lze koncentrace znečišťujících látek z místních zdrojů odlišit od koncentrací na pozadí. V databázi koncentrací jsou systémem automaticky označovány neobvyklé datové body nebo soubory dat, jako jsou koncentrace překračující mezní hodnoty, prudké nárůsty, nesystémové změny hodnot nebo odchylky. Cílem IIS je identifikovat na místní úrovni kritické body, které mají největší podíl na emisích – systém se nezabývá sledováním souladu s mezními hodnotami. IIS kontroluje správnost měření, vypočítává průměry a zjišťuje maximální hodnoty.

Síť senzorů projektu CLAIRO je součástí Inteligentního identifikačního systému; 24 senzorových boxů nainstalovaných v rámci projektu CLAIRO doplňuje 30 původních senzorových jednotek IIS. Během projektu i po konci jeho životnosti se shromažďuje obrovské množství dat, jejichž správa vyžaduje použití velmi výkonných výpočetních nástrojů. Hodnoty koncentrace se zaznamenávají každých 10 sekund a akumulovaná data se nahrávají do databáze v 5minutových intervalech. Za jeden den přinese měření 8 látek pomocí 20 senzorových jednotek více než 46 000 samostatných datových hodnot. Kvůli těmto obrovským objemům dat je databáze IIS uložena na superpočítači IT4Innovations národního superpočítačového centra.

IT4Innovations je součástí Technické univerzity Ostrava (VŠB). IT4Innovations tvoří společně s dvěma dalšími infrastrukturami CESNET a CERIT-SC národní výzkumnou e-infrastrukturu České republiky, tzv. e-INFRA CZ. V současné době provozuje IT4Innovations čtyři superpočítače, které jsou umístěny v datové místnosti o rozloze 500 m2. Počítačový systém je udržován v chodu energetickým centrem s redundantním napájením, které je zajištěno dieselovým generátorem. Superpočítačové centrum je podporováno vodním chladicím systémem s chladicím výkonem 500 kW, který se skládá ze sítě 5 okruhů studené a teplé vody umístěných pod zvýšenou podlahou datové místnosti. Součástí systému je také 15 chladicích věží. Systém zajišťuje rekuperaci odpadního tepla generovaného superpočítači. Datová místnost je vybavena také protipožárním systémem, který aktivně snižuje koncentraci kyslíku na 15 %, aby účinně zabránil požáru.

Ze čtyř superpočítačů na VŠB je největší Salomon s výkonem 2 PFlop/s (viz Obrázek 4). Když byl Salomon v roce 2015 spuštěn, byl 40. nejvýkonnějším superpočítačem na světě. Databáze používaná projektem CLAIRO je uložena právě na Salomonu, který se skládá z 1 008 výpočetních uzlů, z nichž každý je vybaven 24 jádry.

Vizualizace dat

Data odeslaná ze senzorů se zobrazují ve formátu mapy na platformě vytvořené IT4Innovations, tzv. geo-databázi Floreon. Floreon byla vyvinut jako integrovaná operační platforma pro monitorování, modelování, predikci a podporu krizového řízení v Moravskoslezském kraji. Původně byla platforma vytvořena pro podporu v oblasti hydrologie, simulace a předpovědi povodňových situací. Později bylo její použití rozšířeno na modelování znečištění životního prostředí.

Floreon umožňuje výběr jednotlivých látek, míst a časových období. V platformě jsou senzorové stanice projektu CLAIRO označeny barevnými kruhy na podkladové mapě. Barevný kód kruhů se mění s úrovní koncentrace. Naměřené koncentrace jsou zobrazeny jako čísla v kruzích (viz Obrázek 5). Platforma Floreon spojená se snímacími jednotkami CLAIRO ukazuje koncentrace částic (PM1, PM2.5 and PM10), NO2, O3, těkavých organických látek (VOC) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Uživatelé mají přístup k datům z 25 senzorových stanic na místech v Ostravě a v sousedních městech, kde jsou prováděna pilotní měření.

Platforma zobrazuje také různé podrobné grafy ilustrující základní statistická data z měření (viz Obrázek 6).
Geo-databáze je přístupná na webových stránkách airsens.eu. Data budou přístupná kdykoli v období od 1. září 2019 do roku 2027. Data z platformy Floreon jsou archivována a lze je kdykoli načíst.

                    Obrázek 5: Geo-databáze Floreon (zdroj: https://www.airsens.eu/)       Obrázek 6: Základní statistické údaje z měření (Zdroj: https://www.airsens.eu/)       Obrázek 7: Mapa s pilotními městy projektu CLAIRO

Měření v sousedních městech

Měření znečištění ovzduší budou prováděna také v sousedních městech Ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace za účelem získání podkladových údajů, srovnání s ostravskými lokalitami a posouzení podobností a rozdílů v situaci kvality ovzduší. Jako pilotní oblasti bylo zvoleno šest měst, konkrétně Třinec, Opava, Frýdek-Místek, Karviná, Havířov a Rychvald (viz Obrázek 7).

Pro měření ve vybraných městech je k dispozici šest senzorových jednotek. Senzorové skříně jsou přemísťovány z města do města a monitorování probíhá ve dvou městech najednou, přičemž v každém z nich jsou nainstalovány tři skříně. V každém ze spolupracujících měst budou proběhne sběr dat pomocí tří senzorových jednotek po dobu osmi měsíců, které budou zahrnovat zimní i letní období. Senzorové skříně budou umístěny v nejvíce znečištěných oblastech měst, v blízkosti silnic s hustým provozem a hlavních křižovatek.

Sekundárním cílem měření znečištění ovzduší v sousedních městech je rozšíření výsledků projektu CLAIRO napříč Ostravsko-karvinskou průmyslovou aglomerací. Na základě vyhodnocení shromážděných údajů bude pro vybraná města formulován soubor doporučení ohledně možných zásahů do městské zeleně a nejvhodnějších druhů rostlin pro použití v budoucích projektech.
Monitorování mimo Ostravu začalo v Třinci a Opavě, kde byla měření prováděna v období od ledna do srpna 2020. Ve Frýdku-Místku a Karviné momentálně probíhají kroky k instalaci zařízení a zahájení měření.

Klíčové body a závěrečné poznámky

Hlavním úkolem města Ostravy je spolehlivě kvantifikovat dopady vegetace na kvalitu ovzduší. Aby byla zajištěna přesnost modelování a v návaznosti také přesnost předpovědí pro kvantifikované dopady, je použita aplikace modulární sítě senzorů umožňující simultánní měření v reálném čase. Inovativní přístup projektu zahrnuje také použití nové generace senzorových jednotek, které umožňují rychlé a krátkodobé měření. Na rozdíl od standardních procesů měření umožňují tyto senzorové jednotky online monitorování koncentrací látek znečišťujících ovzduší bez nutnosti komplikované laboratorní analýzy.

Monitorovací aktivita v rámci projektu CLAIRO prokázala soulad měření senzorů s měřeními referenčních analyzátorů pevných částic, tedy nejvýznamnější znečišťující látky v cílové oblasti. Přestože se tento systém jeví jako mírně méně spolehlivý pro měření oxidů dusíku a ozonu, měření jsou stále vhodná pro posouzení vlivu dopravy na úrovně koncentrace těchto znečišťujících látek. Realizace projektu potvrdila snadnost instalace a provozu senzorové sítě, jakož i vhodnost dané technologie pro doplňková měření. Ukázalo se, že systém je zvláště užitečný pro detekci míst a časových období s neobvyklými hodnotami koncentrací a pro identifikaci lokálních problémů. Potíže byly zaznamenány převážně při přenosu dat, protože použití současné rádiové sítě LORA vede ke ztrátám dat. V takových případech lze data načíst pouze pomocí pracných offline metod. Přechod na spolehlivější standard GPRS by však zvýšil provozní náklady.

Meteorologické podmínky v zimě 2019 a 2020 a ve zbytku roku 2020 byly atypické, s vyššími teplotami a dvakrát větším množstvím srážek, než je dlouhodobý průměr, jakož i se silným větrem, který napomáhal rozptylu látek znečišťujících ovzduší. Pandemie COVID-19 rovněž přispěla ke zlepšení kvality ovzduší ve srovnání s jinými obdobími utlumením dopravy a průmyslových aktivit. Pro korekci potenciálních odchylek hodlá Technická univerzita Ostrava porovnat údaje naměřené na konci roku 2019 a v průběhu roku 2020 se standardními údaji o kvalitě ovzduší z předchozích několika let, které byly získány ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Dlouho se diskutovalo o tom, zda jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Radvanicích a Bartovicích ocelárny, nebo zda je znečištění převážně spojeno s domácím vytápěním, místní dopravou a přeshraničním přenosem polutantů. Očekává se, že průběžná měření prováděná v rámci projektu CLAIRO umožní také přesnější posouzení dopadů různých znečišťujících činností na celkovou kvalitu ovzduší v oblasti.

Reference

1 Health Effects Institute (2018) State of Global Air 2018. Special Report. Boston, MA:Health Effects Institute.
https://www.stateofglobalair.org/sites/default/files/soga-2018-report.pdf
2 https://www.health.nsw.gov.au/environment/air/Pages/particulate-matter.aspx
3 Chan, T., et al. (2018) Long-Term Exposure to Ambient Fine Particulate Matter and Chronic Kidney Disease: A Cohort Study. Environmental Health Perspectives. Vol. 126, No. 10.
4 Jeong, S. et al. (2019) PM2.5 Exposure in the Respiratory System Induces Distinct Inflammatory Signaling in the Lung and the Liver of Mice. Journal of Immunology Research. Vol. 2019. Article ID 3486841, pp. 11.
5 Williams, M. A., Salice, C., Reddy, G. (2015) Wildlife Toxicity Assessments for Chemicals of Military Concern. Chapter 24 – Wildlife Toxicity Assessment for Benzo[a]Pyrene. pp.421-437. ISBN 978-0-12-800020-5.
6 US EPA (2017) Toxicological Review of Benzo[a]pyrene. EPA/635/R-17/003Fa. U.S. Environmental Protection Agency. Washington, DC.
https://cfpub.epa.gov/ncea/iris/iris_documents/documents/toxreviews/0136tr.pdf
7 McCallister, M. et al. (2008) Prenatal Exposure to Benzo(a)pyrene Impairs Later-Life Cortical Neuronal Function. Neurotoxicology. 2008 Sep, 29(5): 846–854.
8 https://www.airsens.eu/
9 https://www.smartenvi.eu/?page_id=135
10 https://www.it4i.cz/
11 https://floreon.eu/website/Default.aspx

Autor článku: Tamas Kallay (Expert iniciativy UIA)

Dne 23. září se v rámci projektu CLAIRO konal workshop s diskuzí pro zástupce obcí a měst v Moravskoslezském kraji.

Workshop, který probíhal v prostorách Dolní oblasti Vítkovice, účastníkům přiblížil současnou kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji a seznámil je také se závěry veřejného průzkumu realizovaného v rámci projektu CLAIRO. Na tuto část navazovaly prezentace odborníků z univerzit. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava zájemcům představila nové technologie v oblasti měření stavu ovzduší a systém Floreon určený pro zobrazování dat. Zástupci ze Slezské Univerzity v Opavě účastníkům přiblížili, jak může skladba a struktura zeleně ovlivnit stav ovzduší. Poslední prezentace Univerzity Palackého v Olomouci představila svůj výzkum v oblasti posilování odolnosti zeleně vůči nepříznivým podmínkám vnějšího prostření.

Prezentace z workshopu lze stáhnout pod odkazy níže:

Víte, že vědci v projektu CLAIRO navrhli speciální ošetření pozitivně působící na stav zeleně? Unikátní ošetření na přírodní bázi pomůže rostlinám překonat nepříznivé podmínky vnějšího prostředí. Inovativní směs je výsledkem až dvacetiletého výzkumu prováděného v Laboratoři růstových regulátorů, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Vědci předpokládají, že stromy a keře budou díky aplikace zálivky v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu. Tyto faktory následně pozitivně ovlivní záchyt škodlivin z ovzduší.

Jednou z celosvětově největších ekologických výzev je snaha o snížení negativního vlivu intenzivního zemědělství na životní prostředí. Použití ekologicky šetrných produktů na bázi tzv. chytrých hnojiv obsahujících biostimulanty a fytohormony, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, může být inovativním řešením nejen pro nové systémy udržitelné rostlinné výroby, ale také pro ošetření nové výsadby zeleně v městském prostředí.

Co jsou fytohormony a biostimulanty?

Rostlinné hormony (fytohormony) jsou látky, které mají zásadní postavení v regulaci růstu a vývoje rostlin. Vyskytují se přirozeně a působí v nepatrných koncentracích, tvoří se v určitých částech rostliny, odkud jsou lýkovou částí cévního svazku transportovány na místo určení, kde vyvolávají fyziologickou odezvu. Fytohormony se využívají jako růstové regulátory v rostlinné výrobě a rostlinných biotechnologiích; ve vysokých koncentracích působí jako herbicidy k hubení plevelů.

Biostimulanty jsou biologicky aktivní látky získané z přírodních nebo z odpadních materiálů. Mohou podpořit růst rostlin nebo posílit jejich obranyschopnost vůči různým stresovým faktorům. Zvláštnost biostimulantů spočívá v tom, že neobsahují vysoké procento aktivních látek, takže nemohou být považovány za typická hnojiva, ani za prostředky na ochranu rostlin. Typické pro biostimulanty je, že aktivní složky v nich obsažené ovlivňují metabolismus rostliny a spouští v rostlině procesy, které obecně zlepšují její růst a zdravotní stav.

Výzkumná laboratoř v Ostravě

Závěry mnohaletého výzkumu se vědci rozhodli ověřit v praxi. Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou vědci sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot. Protože se na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích nacházejí 2 různé typy, bude každá z lokalit rozdělena na šest dílčích částí (3 díly pro každý typ půdy) tak, aby jednotlivé dílčí části mohly být ošetřeny třemi druhy hnojiva – A. běžným hnojivem, B. komerčním hnojivem na bázi moderních biostimulantů a C. inovativní směsí vytvořenou pro projekt. Cílem je zjistit, jak bude vysázená zeleň reagovat na každou z použitých typů zálivky.

Hnojivo je možno aplikovat na jakoukoliv výsadbu v jakémkoliv městě, proto pro zájemce pořádáme v rámci projektu několik workshopů, kde se dozví o možnosti využití inovativního ošetření zeleně v městském prostředí více informací.

More information in English.