O projektu

12. 7. 2019

Znečištění ovzduší patří mezi jeden z největších environmentálních problémů Moravskoslezského kraje. Inovativní řešení nabízí projekt CLAIRO.

Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. Ostrava projekt realizuje ve spolupráci s dalšími projektovými partnery – Moravskoslezským krajem, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Slezskou univerzitou v Opavě, Univerzitou Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionálním sdružením územní spolupráce Těšínského Slezska (RSTS).

Živá laboratoř v Ostravě

První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující stav ovzduší. Senzory umožňují sledování naměřených koncentrací prachových částic, ozonu a oxidů dusíku online bez složité analýzy v laboratoři. Senzory budou v lokalitách měřit průběžně téměř osm let, umožní tak posoudit, jak se změnily koncentrace znečišťujících látek v ovzduší před, při i po výsadbě nové zeleně. Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích proběhlo pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů byly vytvořeny modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Podle výsledků měření vědci ze Slezské univerzity v Opavě vybrali pro výsadbu takové druhy dřevin, které jsou odolnější a jsou schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic. Během dubna 2021 se tak v městské části Radvanice a Bartovice vysázelo 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku.

Vedle záchytu škodlivin vědci sledovali i reakci zeleně na experimentální ošetření vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky něj se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší. Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot. Vědci předpokládají, že stromy a keře budou po aplikaci ošetření v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu. Tyto faktory následně pozitivně ovlivní záchyt škodlivin z ovzduší.

Jaké jsou výstupy projektu?

Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítl do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně. Metodika je jedním z hlavních výstupů projektu a slouží jako „návod“ pro výsadbu zeleně ve městech. Kromě metodiky vědci zpracovali také na databázi dřevin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění ovzduší, která může městům a obcím pomoci s výběrem rostlin nejvhodnějších pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí.

Dalším důležitým aspektem projektu je osvěta, zapojení obyvatel a šíření know-how. Organizace SOBIC a RSTS zpracovaly studii zabývající se vztahem veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, do které se zapojilo více než 1 200 respondentů. V průběhu dubna 2021 proběhlo také několik webinářů pro veřejnost a střední školy. V posledním roce realizace Ostrava ve spolupráci s projektovými partnery uspořádala workshopy pro experty a zástupce měst a konferenci na mezinárodní úrovni.